Jdi na obsah Jdi na menu
 


29. Zasít semínko

17. 4. 2013

Kapitolu obetovala skvělá beta Marci :) 

 

29. Zasít semínko

 

„To byl tvůj nápad! Neříkej, že ne, Hermiono!“

Jak předvídala, Severus na ni čekal v knihovně, přecházeje zběsile před krbem, oči planoucí hněvem. Na tento střet byla připravena, avšak neočekávala závoj smutku, který na ni padl v Justinově ložnici.

Netěšila se na tento rozhovor. Vše, co teď chtěla dělat, bylo vychrlit ze sebe věci, které o Justinovi zjistila a možná se vyplakat na pohovce. Avšak teď nebyl ten správný čas. Severus potřeboval jasnou mysl na strávení informací, které mu předá, ovšem právě teď byl v plně zuřivé, útočné náladě. Rozhodně nebyla ta správná chvíle, aby nadhodila citlivé téma, to už poznala.

Takže zatlačila smutek do odlehlého kouta mysli a zaměřila se na to, co dnes večer započala a kam by je to mohlo zavést.

„A o čem, prosím pěkně, Severusi, mluvíš?“ odpověděla na jeho ostrou výtku s lehkým úšklebkem a hodila sebou na pohovku.

„O dost úchvatném návrhu – nebo bych měl raději říct příkazu – který mi Albus představil dnes odpoledne,“ zavrčel. „A nepředstírej nevědomost – to ty jsi nasadila tu myšlenku do starcovy hlavy, že?“

„Albus to navrhl tobě,“ vykřikla nevinně, ignorujíc jeho obvinění. „Tedy Severusi, jsem opravdu překvapená.“

Avšak pro jednou Severus nereagoval na její hravé škádlení a ona viděla, že je zcela určitě rozzuřený.

„To stačí! Nepotřebuji právě teď takový přístup, Hermiono. Proč jsi mi nedala šanci zvážit, jestli to chci, proč jsi mi o tom dopředu neřekla?“

„Protože bys ten nápad okamžitě zamítl, Severusi,“ obrátila v okamžiku s vážnou tváří. „Ty víš, že ano. Nikdy by sis sám sebe v Řádu nepředstavil na tak důvěryhodné pozici, vyzbrojeného takovou mocí a kontrolou. Pořád si myslíš, že tě vidí jako zamračeného Smrtijeda, kterého ve svém středu tolerují jen pro jeho užitečnost.“

Zamračil se, nyní ukazoval svoji smrtijedskou tvář. „Přestaň si hrát na psychologa,“ varoval ji.

„To není psychologie, to je jednoduché pozorování, Severusi. Nikdy by ses sám na danou pozici nenabídl. A co je horší, zakázal bys mi, abych se o tom řediteli zmínila. Takže jsem mu jen řekla o svém nápadu. Rozhodnutí bylo výhradně na něm a jsem si naprosto jista, že jej neudělal sám.  Očividně chtějí, abys byl jejich Mistr špionů. A neříkej mi, že tu práci nechceš, Severusi! I teď vidím lačný záblesk v tvých očích!“

Odfrkl si při představě svých černých očí lačně se třpytících, přesto se však něco v jeho postoji uvolnilo a on se nakonec posadil.

„Myslel jsem, že mě Albus vyžene z Řádu,“ přiznal po chvíli ticha. „A přijal jsem propuštění dřív, než se dostal k pointě. Dokonce jsem navrhl, že ho opustím sám ze své vůle,“ ušklíbl se znovu, tentokrát s jemným nádechem smutku.

„No, to ukazuje, kolik toho víš, že?“ odpověděla Hermiona samolibě, pak se naklonila dopředu stejně jako Albus před několika hodinami a dotkla se jeho ruky. Ale jaksi s ní bylo to gesto tou nejpřirozenější a nejvíce uklidňující věcí na světě, a on zjistil, že jeho smutek se vzdaluje.   

„Nemohou se bez tebe obejít.“ Prostě seděla, oči otevřené, teplé a laskavé.  „Nikdo není tak dobrý jako ty, Severusi. No,“ dodala po chvíli, „a ve skutečnosti taky špatný. Ani Moody ne, v porovnání s tvojí nejhorší náladou.“

„Ach, děkuji ti mnohokrát,“ napodobil konečně její hlas a ona úlevou vydechla. Odpustil jí. „A jak, prosím pěkně, je tohle součástí tvého plánu, Hermiono?“

„To ti řeknu, jen pokud přijmeš to místo,“ dobírala si ho. „Jinak to bude tajemství a já bych tě musela zabít.“

Poraženě si povzdechl, avšak nemohl skrýt pobavený záškub svých rtů. „Vzdávám se před tvou drzostí, ženská,“ řekl jí. „A ano, přijal jsem tu práci.“

Zářivý, uvolněný úsměv rozjasnil její tvář a on si teprve teď uvědomil, že měla opravdu obavy ohledně tohoto bodu.

„Není to jen součást plánu. Je to logický vývoj a já dávám přednost tomu být si jista, kdo se zabývá informacemi, které zjistím. Kupříkladu věcí, na kterou jsem přišla dnes v noci,“ její hlas se změnil, stal se temnější a starší, a Severus se naklonil ve svém křesle dopředu, aby se setkal s jejím pohledem. „Ne každý v Řádu to musí vědět.“

Ukaž mi to, pomyslel si, a ona mu zpřístupnila své vzpomínky.

Cítila jeho tichý souhlas s jejími metodami a vynalézavostí, mírné podráždění nad lehkostí, s jakou překonala ochrany, avšak když se dostali k dutému sloupku u postele a skrytému tajemství, cítila Severusovo vzteklé zasyčení.

Kdo? Zeptal se a ona odpověděla obrazem Macnaira, spojeného v její mysli s jednou ze zakuklených postav, které držely v zajetí Justinovu matku. Mužovy rozměry a podoba perfektně seděly.

„Souhlasím,“ řekl temně, ukončuje spojení. „Tohle bys neměla ukazovat řediteli. Jak to zamýšlíš použít?“

Opřela se zpět zády o pohovku, zavřela vyčerpáním oči a opřela si hlavu o roh křesla.

„To je ale hloupá otázka, Severusi,“ povzdechla si. „Použiju ji stejně, jako bys ji použil ty.“

„Myslel jsem si to,“ odpověděl Snape a vstávaje z křesla se přesunul za ní. Hermiona si všimla hrdosti v jeho hlase, a to odválo část jejího smutku pryč.

„Kdo nastrčí informaci?“

Potěšením a úlevou zasténala, jakmile jeho štíhlé prsty začaly masírovat její bolavá a ztuhlá ramena. „Draco,“ odpověděla. „Když bude ochotný.“

Xxx

Čas jako by v dalších dnech plynul jako voda a dříve než si to Hermiona zcela uvědomila, přišlo nedělní odpoledne a s ním i studenti, kteří znovu zaplnili bradavické haly a ložnice.

Jak byla chvíle, na které se předem domluvila s McGonagallovou, blíž a blíž, našla Hermiona samu sebe stát v knihovně, její kufr zmenšený a schovaný v kapse, neschopna se hnout z místa.

Nechtěla odejít.

Každá buňka jejího těla na ni křičela, ať zůstane, neodchází z tohoto bezpečného útočiště, které konečně našla. Navzdory tmě, která se stahovala nad jejich hlavami, tyto týdny byly nejšťastnější od doby jejího dětství, a z vědomí, že to teď skončí, že se bude muset vrátit ke studentům a jejich problémům, k přeplněným stolům ve Velké síni a k nesmyslným hodinám, jejichž obsah se mohla klidně učit sama, měla špatný pocit.

Její srdce sevřel ve svém náručí chlad a jediný pohled do Severusovy tváře stačil, aby viděla odraz svých pocitů.

Ani on nechtěl, aby odešla.

K překonání vzdálenosti mezi nimi stačil jeden krok. Jen jeden a byla v jeho náručí, objala ho tak pevně, že zde nebyl žádný prostor pro smutek nebo strach.

„Uvidíme se každý večer, při jídle a hodinách,“ zašeptal jí do ucha hlasem drsnějším než obvyklý hedvábný zvuk, na který byla zvyklá.

Přikývla, hlavou spočívajíc na jeho hrudníku. „Jen…“ začala a on povzbudivě kývl. „Poprvé po letech jsem se cítila jako doma…“ zašeptala.

Dlouho zůstali potichu, tak jako toho rána v její ložnici. Pak Hermiona ustoupila a přerušila objetí.

„Uvidíme se na obědě,“ řekla a poslala mu přes myšlenky mírný úsměv.

Tiše Severus sledoval její odchod, překvapen náhlou prázdnotou ve svých komnatách.

Neviditelný plášť schoval Hermionu před okolními zraky, zatímco procházela vzhůru mnohými bradavickými chodbami, dokud nedorazila ke dveřím kanceláře profesorky McGonagallové. Tam čekala asi pět minut, než vstoupila spolu se svojí profesorkou.

Tentokrát však neodešla přes dveře kanceláře, ale přešla místnost do soukromé komnaty, kterou jí profesorka přeměňování věnovala před několika měsíci, tiše doufajíc, že Draco dostal její vzkaz.

Zjevně ano. Vyskočil z pohovky, jakmile vklouzla do místnosti, avšak znal ji tak dobře, aby věděl, že ji nemá objímat nebo dokonce se jí dotýkat bez jejího souhlasu. Teprve když se k němu se zářivým úsměvem na tváři přiblížila, objal ji.

„Draco,“ povzdechla si s úlevou, ráda, že je její přítel bezpečně zpět v Bradavicích, daleko od svého šíleného otce a snobské matky. „Jak ses měl o Vánocích?“

„Hrozně,“ odpověděl Draco suše. „Nemluvili spolu. No, kromě případů, kdy matka ječela, křičela a házela věcmi. Nikdy jsem ji neviděl tak nekontrolovanou. Dokonce mu vyhrožovala bystrozory. To bylo tehdy, když se vyřítil na tři hodiny ven, aby se s tebou setkal.“

„Ach,“ zamumlala Hermiona; proti své vůli se přenesla myšlenkami zpět k událostem oné noci. Tak proto vypadal, že je myšlenkami jinde. Kdyby to nebyla šílená zrůda jménem Lucius, možná by ho dokonce litovala.

„Šílel jsem strachy,“ připustil Draco a uvolnil ji z objetí, aby si opatrně prohlédl její tělo a obličej. „Až tehdy, když dorazil Snapeův dopis, jsem se trochu uklidnil. Když se otec vrátil, měl takový výraz ve tváři… Opravdu jsem si myslel, že tě tu noc možná zabil.“

„Byl k tomu blízko,“ přiznala tiše a znovu skončila v pevném objetí.

„Jak se máš, drahá,“ zašeptal Draco do jejího ucha. „Co ti udělal?“

Jediný pohled na jeho tvář Hermioně řekl, že Lucius se – alespoň jednou – zdržel chlubení před svým synem. Byla hluboce v pokušení nechat jej v blažené nevědomosti ohledně špinavého tajemství jeho otce, ale potřebovala ho, pokud měl její plán vyjít. A tak mu to řekla.

Když skončila svoje vyprávění, vynechajíc to, co se stalo mezi ní a Severusem ráno poté, spatřila v Dracových očích zlostné slzy.

„Musíme ho zastavit,“ zašeptal. „Musí být něco, co můžeme udělat!“

„Jsem ráda, že to vidíš takhle,“ řekla mu s úlevou, že jí je ochoten pomoct. „Mám plán, který mě ochrání před jeho hnusnými náladami, aniž by ho to naštvalo. Avšak žádá si to tvoji pomoc; budeš pro mě muset hrát loajálního smrtijedského syna.“

Odfrkl si. „Pokud ty můžeš přežít setkání s Pánem zla, tak já budu schopen vystupovat jako Malfoy - arogantní hajz, nemyslíš? Co chceš, abych udělal?“

Najednou se na něj usmála s hravými jiskřičkami v očích. „Náš nový Mistr špionů tě chce naverbovat.“

Xxx

S Harrym a Ronem se setkala ve společenské místnosti, kde na ni již čekali, krátíce si čas hraním kouzelnických šachů.

Oba se zatvářili překvapeně, když spatřili její vzhled, a teprve teď si Hermiona uvědomila, jak moc dobře se na ni podepsal trénink a pravidelný spánek během prázdnin. Pevně si řekla, že bude potřebovat další maskující hábity, teď když se konečně zaoblila víc, než za jejího starého já. Změny vysvětlila mnohými hezkými procházkami po kraji s rodiči.

„Vidíš?“ komentoval Ron. „Vždycky jsem říkal, že nějaký jiný koníček ti udělá dobře. To prostě není přirozené trávit všechen svůj čas shrbená nad knihou, Hermiono!“

„Jediná věc, která v téhle místnosti není přirozená, je váš absolutní nezájem o vaše známky, Ronalde Weasley,“ odsekla, předpokládajíc, že si mírně panovačný tón každý spojí s její posedlostí školou.

Ron zvedl ruce v předstírané porážce. „Nic ve zlém, Miono,“ řekl jí s úsměvem. Rozzlobeně zafuněla a on se obrátil na Harryho.

„Člověče, jak přežijeme tohle léto, když už teď je střelená?“ zašeptal, avšak Hermionin trénovaný sluch tomu moc dobře rozuměl.

Odvrátila se a pozorovala vesele plápolající plameny v krbu. V jejím těle bylo zvláštní napětí, ale jen co se dotkla svého ramene, všimla si, že její svaly na zádech opět ztuhly. Pryč bylo uvolnění z minulého týdne a pryč bylo její příjemné rozpoložení.

Pochmurná nálada na ni padla jako těžká deka, dusila její myšlenky a tlumila emoce. Takže to tu máme zase, pomyslela si, bojujíc s náhlým smutkem. Vítej zpět do reality, Hermiono.

Až do večeře se spolu bavili vyprávěním o jejich vánočních příhodách, Ron a Harry jí vyprávěli o koulování, hlučných večeřích u Weasleyovic stolu, a Hermiona natahovala výmysly o dlouhých rozhovorech u krbu, vaření s její mámou a o dalších věcech, které mudlové o prázdninách dělají. Nebylo pro ni tak těžké předstírat štěstí, když si vzpomněla na minulý týden, a jejím přátelům, kteří samozřejmě vycítili, jak spokojená byla, se očividně ulevilo.

Jsou to hodně dobří přátelé, pomyslela si, když si uvědomila, jak moc se ti dva zřejmě o ni přes Vánoce báli. Kdyby jen nebyli tak zapřisáhlí Nebelvíři!

„Pojďme na večeři,“ navrhla, čímž si vysloužila od Rona děkovný pohled. „Umírám hlady! Myslím, že to je jeden z vedlejších účinků procházení se po kraji.“

„Ano, pojďme,“ souhlasil Ron, který tím nikoho nepřekvapil, a společně s Ginny a Nevillem opustili společenskou místnost.

Hluk z Velké síně skoro Hermionu ohromil. Hermionu, která si v posledních týdnech zvykla na klid a bezpečí Severusových komnat. Trhla sebou pokaždé, když někdo zaječel nebo se jí náhodou dotkl, a ruka jí strašně svrběla po hůlce.

Tady není žádné nebezpečí, říkala si v duchu znovu a znovu. Uklidni se, učitelé nás hlídají, tady vůbec nic nehrozí.

Ale naneštěstí byla daleko od uvěření takovému ujišťování, a ostatní nepomáhali její rychle vzkvétající bolesti hlavy ani v nejmenším.

Pět minut před večeří se dveře do Velké síně prudce otevřely a vešel Severus s neobyčejně odporným výrazem ve tváři.

„Co to do něj vjelo?“ zeptala se Hermiona ostatních, zatímco jejich Mistrovi lektvarů poslala myšlenkou úsměv a vřelý pozdrav.

„Musí to být tou novou věcí, na které ho Řád nechává pracovat. Nevíme, o co jde, ale mamka s taťkou o tom o Vánocích hodně mluvili,“ řekl Ron, ale rychle sklonil hlavu, když se Severus zamračil jejich směrem, jako by je slyšel.

Jen Hermiona slyšela uvnitř své hlavy ozvěnu jeho úšklebku.  Dobrý večer, má milá, pomyslel si. Jaké je to být zpět mezi těmi tupohlavci?

Už z nich šílím, přiznala poté, co si sedl k učitelskému stolu, vzal si večeři a zamračil se na každého v jeho těsné blízkosti.

Na jeho rtech se na chvíli objevil cynický úsměv. Nuže, potom bych měl možná trochu zvýšit jejich pracovní zátěž, aby neměli čas tě otravovat? zeptal se. Bylo by mi potěšením.

Dobrotivé nebe, ne! protestovala v tiché hrůze. Oni by chtěli, abych jim pomohla, a pokud jsi už někdy četl jedno z jejich lektvarových pojednání, víš, jaká hrozná pohroma to je!

Nikdy jsem nečetl nic, co Potter odevzdal, poslal Snape. Jen jsem načmáral nějaké ponižující poznámky a rozdával jednu špatnou známku za druhou.

Zírala na něj s tak zřejmou nevírou, že si Ron jejího pohledu všiml.

„Co se děje,“ zeptal se, šťouchaje jí lehce do ramene a Hermiona sebou cukla. Zapomněla, jak snadno Ron a Harry rozdávali doteky a objetí. Bylo těžké ovládnout své reflexy a ještě těžší nedat najevo, jak málo se jí v těchto dnech líbila fyzická blízkost.

„Jen jsem si vzpomněla na esej, kterou nám dal Snape na prázdniny,“ odpověděla rychle. „Mám jen dvanáct palců a myslím, že jsme měli napsat přinejmenším…“

„Dobrotivé nebe, Hermiono, dej nám svátek!“ zasténal Ron a obrátil se zpátky ke svému jídlu.

To nemyslíš vážně, Hermiona zvedla sklenici dýňové šťávy, aby skryla pohled, který poslala k hlavnímu stolu.

Ne, zklamání zabarvilo jeho myšlenky. Samozřejmě, že jsem přečetl každou z nich. Bohužel. Ale představ si, jak nádherné by bylo…

Jeho oči obrácené vzhůru a úšklebek směrem k nebelvírskému stolu ji rozesmál, a ona se musela rychle soustředit na svou bramborovou kaši.

Draco je ochoten a připraven, řekla mu mezi jídlem a řečmi s jejími nebelvírskými přáteli. Můžeme náš plán uskutečnit zítra ráno. Uvidíme se večer?

Rozhodně, odpověděl, znenadání se zvedl a odešel od stolu s krátkým kývnutím na své kolegy a posledním zamračením jejich směrem.

Xxx

Je všeobecnou pravdou, kterou uznávají jak muži, tak ženy, že hloupý odhalený špion je lepší než ten neznámý. Tak jako Justin, který dříve nikdy nebyl reálným nebezpečím, teď se však pro ně stal pokladem. Protože kdo by pochyboval o informacích, které by pocházely z jeho vlastní špionáže, zejména o informacích, které by se zdály být tak bezpečné a zajímavé.

Draco si všiml Justina právě ve chvíli, kdy on a Theodore Nott vešli do chodby, a ujistil se utrousením klíčových slov ´Hermiona Grangerová´ a ´můj otec´, když jej míjeli. Viděl, jak se Justinovy oči se zájmem rozšířily a tiše souhlasil s Hermioniným vyhodnocením.

Ten kluk byl mizerný špion. Ale tím lépe pro ně. Krmil Theodora historkami o otcově postavení ve Vnitřním kruhu, zatímco opustili přeplněné chodby u tříd a došli k místu setkání, na kterém se s Hermionou dohodli.

Theodorův otec byl také Smrtijed, i když ne tak mocný jako Dracův otec, a před tím, než se Dracův život po oné noci na ministerstvu tak krutě změnil, byli dobří přátelé. Nebo alespoň tím, co by se mezi Smrtijedy přáteli dalo nazvat. Draco nikdy nepoznal, že mohlo existovat něco lepšího než spiklenectví, plánování a radost z  nadřazenosti nad zbytkem školy, dokud mu Hermiona neukázala, co znamená opravdové přátelství.

Na dlouhou dobu se teď vzdálil od svých zmijozelských přátel, dávaje přednost tichu před svým dřívějším chvástáním a předváděním se. Ale Vánoce s rodiči ho přivedly zpět k jeho starým čistokrevným zvykům a jednání se smrtijedskými dětmi se znovu zdálo být jednodušší, než by mělo.

Ale alespoň byl konečně schopen udělat něco, co popisovaly otcovy dopisy. Společně s jeho instrukcemi mu Hermiona předala pozvání na večeři v sobotu večer, kdy s ním Snape probere jeho další ochotu ´hlídat zmijozelské´.

Konečně! A se Snapem jako s novým Mistrem špionů se bude Draco cítit méně trapně při předávání informací, než s tím stále zářícím Brumbálem, kterému nevěřil přesně tak hluboce, jak by každý správný Zmijozel měl.

Přešli do východního křídla a sešli o pár schodů níž, až se dostali do chodby, na které se předem s Hermionou domluvili; našli ji opřenou o zeď, právě jako na zavolanou.

I když věděl, že je to všechno hra, musel Draco potlačit zachvění, když ji uviděl. Vypadala hůř než během těch týdnů, kdy byla na odvykání, tvář bledá, její vlasy huňatější než kdy dřív a ramena shrbená únavou. Ztěžka se narovnala, právě když Draco zaslechl, že se Justinovy kroky za nimi zastavily.

„Draco. Notte,“ pozdravila je s tou správnou směsicí arogance a podřízení. „Co tady děláte?“

„To není tvoje věc, mudlovská šmejdko,“ řekl Draco pomalu a chladně a spatřil, jak sebou trhla. „Jen proto, že si tě můj otec drží jako děvku, si nemůžeš  myslet, že bychom tě někdy považovali za nám rovnou. K čertu s tebou!“

Během jeho slov její tvář zbledla ještě víc, a jakmile Nott propukl v pohrdavý smích, odešla od nich, snad trochu rychleji, aby zcela zakryla svoji bolest.

„Viděl jsi, jak vypadala?“ zeptal se Draco Notta, který radostně přikývl. „To jí udělal můj otec. Neříká mi tolik, kolik bych chtěl,“ uchechtl se zle. „Ale z toho, co jsem slyšel, jedna z jeho malých her ji o Vánocích málem zabila. Nepřekvapilo by mě, kdyby to nedělala už moc dlouho – žádná otcova milenka dlouho nepřežila. Musí být skvělou děvkou, ta malá špinavá šmejdka.“

A jak se pohnuli, jejich rozhovor se ubíral směrem ke žhavým zmijozelským dívkám, které by mohli na jednu noc pozvat do prefektské koupelny. Teprve když zahnuli za roh, risknul Draco pohled dozadu přes rameno. Tam v chodbě stál, děsivě nápadný, Finch-Fletchley se zápisníkem v jedné ruce a s výrazem čirého, ryzího šoku na jeho obyčejné tváři.

Vypadá to, že jejich krysa spolkla návnadu.

 

Komentáře potěší :)

MagicLady

 

1.gif

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ooOoo

(Nade, 27. 5. 2013 21:44)

Doslova šílím zvědavostí, co z toho vznikne.

Uff ... asi si budu muset přešlápnout

(Fido, 6. 5. 2013 12:46)

Ahoj,
dík za překlad ... super.

Akorát mám dlouhé vedení ... to jako chtějí Luciuse na prášit Voldíkovi? On to neví?

Re: Uff ... asi si budu muset přešlápnout

(MagicLady, 6. 5. 2013 13:10)

Chtějí mu sdělit, že jí Lucius málem zabil, což Voldy nedovolí, když ji zatím potřebuje.

Žijááá :D

(Eňa, 19. 4. 2013 0:52)

Som "very big" happy :D :D Tak veľmi som sa tešila na kapitolu. A hľa, je tu :D Bola úžasná, ako vždy. Je to... tak krásne napísané, a ty, drahá MagicLady, si to preložila a ja som za to vďačná. Pretože, s mojou znalosťou Aj, by som si mohla trhnúť. :D
Diabolský plán bol dokonalý. Múdry zaradil Hermionu zle. Jednoznačne zle. :D
A Severus? Je zamilovaný až po uši... snapeovským spôsobom :D Ten ich vzťah... nenápadný, pomalý... a predsa tak viditeľný... aaach... toto bolo pohladenie pre moju dušičku.
Draco... neznášam ho. Ale v tejto poviedke som si ho zamilovala... tu je takým miláčkom :-)
Neuveriteľne sa teším na pokráčko... :-)

Re: Žijááá :D

(MagicLady, 21. 4. 2013 20:03)

Byla to taková odpočinková kapitola, ale i tak byla dobrá :D Ále určitě to s tou tvojí angličtinou nebude tak zlý, lidi se hrozně zbytečně podceňujou :) Souhlasím, taky se mi strašně jejich vztah líbí. Díky za komentář, vynasnažím se dát další kapitolu, co nejdříve :)

Re: Re: Žijááá :D

(Eňa, 22. 4. 2013 23:08)

Moja angličtina... no... vedela by som opísať The second world war a možno povedať niečo about Vitamins and minerals... a možno odrecitovať Shakespearovo "Sigh no more, ladies" Ale... ak sa jedná o poviedky, kde sa jedná o hovorové slová, príp. tzv. kanadská či americká angličtina, som na tom biedne, vzhľadom na to, že "English is stupid", tak existuje milión jeden výnimiek a pod. vecí... takže... odborná literatúra... s ťažkosťami... Beletria s ešte väčšími ťažkosťami a fanfiction... o to sa radšej bez google translatera ani nepokúšam a ak áno... je to krajne nepohodlné :D :D :D :D Takže asi toľko k podceňovaniu sa... som realistka... a ako jeden dotyčný plešatý dedo povedal (:D):" Si príliš racionálna nedokážeš ich pochopiť!" :D :D

Ich vzťah je... komplikovaný... mám taký pocit, že Hermiona ho miluje a uvedomuje si to... Severus si to vôbec neuvedomuje... ale obaja sa tomu tubami-nechtami bránia. A "prozreteľnosť" im stále hádže pod nohy polená... takže... mám silný pocit, že ak nezasiahne vševedúci "plesnivý" Dumbledore (za Minervinej asistencie)... :D :D :D :D :D No a... Ďakujem za tvoju snahu, a tak... Iste máš nabitý program a vlastný život, tak ako i ja a mnoho ďalších. Z vlastnej skúsenosti môžem povedať, že ak chce človek niečo hodiť na webovku, musí mať na to kopec času... a mnohokrát sú to i hodiny a hodiny práce... takže... ja si veľmi cenním, že pridávaš rýchlo a často :-) Vôbec si nerob starosti z neinteligentným mudrlantom nižšie... tvoje IQ je minimálne 1000-krát vyššie ako jeho ;-)

:)

(Luisa, 19. 4. 2013 8:36)

Paráda, další dávka zmijozelení s romantickým nádechem. Už jsem se nemohla dočkat.
Díky, a překladatelský "ořech" nechte zetlít:)

Re: :)

(MagicLady, 21. 4. 2013 20:05)

Děkuji za komentík :)

Překlad

(Millie, 17. 4. 2013 21:55)

Ahoj, chtěla bych ti poděkovat za skvělý překlad této povídky. Už jsem ji párkrát přečetla v angličtině, ale tady si ji vždy mnohem více vychutnám :-)

Trochu mě zamrzela část, která v originále zní: "Albus proposed to you," She cried innocently, ignoring his accusations. "Now, Severus, I'm really quite shocked!" Jejíž důvtipnost jsi tak trochu zabila :-D Hermiona tím myslela, že Albus požádal Severuse o ruku :-)

Re: Překlad

(MagicLady, 17. 4. 2013 22:55)

Tak k tý části: Četla jsi předcházející kapitolu? Já vůbec nic nezabila, žádost o ruku nedává v kontextu smysl a nemá zde co pohledávat, Albus na konci minulé kapitoly navrhl Severusovi, aby dělal Mistra špionů a začátek téhle kapitoly je dohra. U toho propose je v originále chyba, měl by tam být ještě předmět "it" předtím "to you", ale celkově by bylo lepší suggest.

Re: Re: Překlad

(Millie, 18. 4. 2013 11:54)

To se mi nezdá, však sama vidíš, že ten odstaven v překladu vůbec nefunguje.

Je to postavené na hrátkách se slovíčky. Proposal se dá přeložit i jako nabídka k sňatku. Když tedy Severus Hermioně říká o Albusově úžasném návrhu, Hermiona samozřejmě ví, o čem Severus mluví, ale utahuje si z něj a použije ten význam se žádostí o ruku (propose to sb). Proč by jinak říkala, že je v šoku? :-)

Re: Re: Re: Překlad

(marci, 18. 4. 2013 12:42)

Inu, mně se nezdá, že by odstavec v překladu nefungoval - nebo spíš ani by mě v tom nenapadlo hledat to, co "funguje" Tobě :D pochopila jsem to tak, že Hermiona "věděla" o vytvářené funkci "Mista špiónů" a hrála překvapenou, že to Brumbál navrhl zrovna Severusovi... Možné jsou verze obě, ne? :)

Re: Re: Re: Re: Překlad

(Milli, 18. 4. 2013 14:44)

Díky marci za vysvětlení, máš pravdu, takto se ten překlad dá pochopit :-)

Milá MagicLady, velmi mě pobavilo, jak ses zaměřila na moji neznalost originálu. Nicméně to nevypadá, že bys vnímala, cokoliv dalšího z toho, co píšu, takže nemá smysl v tom pokračovat. Přeji hezký den :-)

Re: Re: Re: Re: Re: Překlad

(MagicLady, 18. 4. 2013 15:13)

Tak podívej se holčičko, strč si ty svoje kecy ty víš kam a běž si urážet někoho jiného, nechtěla jsem bejt sprostá, ale předvedla jsi se jako totální blbka. Když umíš tak děsně dobře anglicky(o čemž po tvojich komentářích dost pochybuju), tak si běž překládat sama a nekritizuj práci jiných.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Překlad

(arkama, 18. 4. 2013 17:01)

MagicLady, ja viem, že takáta osoba nasere, ale čo už. Kašli na ňu, my ostatní tebe a marci určite ďakujeme, že si s tým prekladom dávate robotu. :)) Najlepší kritik je skrytý za klávesnicou a ešte lepší ten, kto nemá aký preklad na ukážku pustiť von... :DD keep smiling!

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Překlad

(MagicLady, 18. 4. 2013 17:26)

Vždyť jo, už jsem naprosto v pohodě a happy :D Já jsem zas moc ráda za vaše úžasné komentáře, člověk pak ví, že ta práce stojí za to :)

Re: Re: Re: Překlad

(MagicLady, 18. 4. 2013 12:54)

Tak já nevím, co s tebou, už jsem ti jasně napsala, že v minulé kapitole Albus navrhl Snapeovi MÍSTO MISTRA ŠPIONŮ, ne sňatek, asi by to chtělo, aby sis konečně přečetla minulou kapitolu v češtině - tady máš odkaz:

http://www.magic-lady.estranky.cz/clanky/snamione/kdyz-lvice-bojuje/28.-mrzimorske-tajemstvi.html

Tady máš také odkaz na slovník: http://slovnik.seznam.cz/en-cz/word/?q=propose&id=ZRcM74TE1IQ=

"propose a motion to sb" je předložit návrh(třeba jít si zahrát fotbal), v tomto případě místo mistra špionů, autorka tam jen nedala "motion", protože je to jasné z kontextu minulé kapitoly.

Co se týče Hermiony, tak ta říká, že je překvapená, protože předstírá, že o ničem neví, avšak samozřejmě, že ví, že Albus navrhl post Mistra špionů Severusovi, vždyť se o to sama v minulé kapitole zasadila.

***

(arkama, 17. 4. 2013 21:24)

No, vcelku som teraz nepochopila, prečo by mal Justin vedieť, že Hermiona je Luciusova milenka. Hádam sa to neskôr objasní. Lebo to by už mohla vedieť ozaj celá škola.
Tak som si dobre pamätala, že H+R o nej nevedia čo robí po večeroch :)).
Celé jej spolužitie so Snapom mi príde veľmi intímne aj napriek tomu, že spolu nespia. Je to krásne a z každého ich rozhovoru úplne srší vzájomná náklonnosť.
Draco je tu perfektne napísaná postavička, ak je jeho charakter takýto v poviedke Snamione, tak mám vždy chvíľami v duši ľútosť, že Hermiona by sa k nemu tiež hodila. Dá mu autorka nejakú priateľku, alebo je odsúdený ako pomáhač dokonca?
Díky magiclady za preklad!

Re: ***

(MagicLady, 17. 4. 2013 23:06)

Řekla bych, že to se vyjasní, autorka nic nenaznačuje jen tak, kór ne takové divadýlko, co sehráli :) Určitě to souvisí s tím, že má Justin dělat špiona a že jeho rodiče maj Smrtijedi.
Nene, nevědí, zatím :)
Souhlasím, hotové spřízněné duše :)
To s Dracem ti možná zodpoví marci, ta to četla celé.

Re: ***

(marci, 18. 4. 2013 8:07)

Myslím, že Justin byl pověřen sledováním Hermiony, nebo přinejmenším zjišťování informací o ní. A pointa toho "představení" nebyla mu sdělit, že je Hermiona Luciusova milenka, ale to, že po Luciusově zacházení skoro zemřela - Pán zla ji potřebuje (zatím) a rozhodně nedovolí, aby umřela z Luciusova rozmaru...
A Draco? Draco je v téhle povídce moje milovaná postava a rozhodně nebude pouhý "pomahač". Ale přítelkyni mu zde autorka nepřisoudila... Snad nevadí, že jsem tuto konkrétní informaci zveřejnila a doufám, že Tě to neodradí o dalšího čtení. A moc děkuji za komentář :)