Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. U ředitele - část I.

Kapitolu obetovala: marci   

 

4. U ředitele – část I

 

Severus v podstatě vrazil do ředitelny se slečnou Grangerovou a Dracem v závěsu.  

Brumbál vzhlédl se vždy přítomným zajiskřením v očích.

„Můj drahý chlapče,“ pozdravil ho mile, „ dnes v noci jsi nějak čilý. Dal by sis horkou čokoládu?“

„Jak si to mohl udělat nevinné dívce, ty blázne?“ v podstatě křičel Snape na starého čaroděje.

Až teď si Brumbál všiml dvou tichých postav za rozzuřeným mužem. V okamžiku jeho tvář zvážněla.

„Co se stalo, slečno Grangerová? Pane Malfoyi?“

„Necháte dítě stát se Smrtijedem a ani vás nenapadne, že je nutné, abyste mě o tom, co se stalo, informoval!“ křičel Severus.

„Profesor Snape byl svědkem malé rozepře mezi mnou a Dracem, pane řediteli,“ řekla klidně Hermiona. „Bohužel, Draco si myslel, že je nutné říct mu jakýsi fantastický příběh a profesor reagoval poněkud přehnaně. Teď byste mohl, prosím, říct profesoru Snapeovi, ať se stará sám o sebe a nechá mě být!“

„To, k čertu, nenechám,“ ještě stále křičel Snape, ale pak mu proběhla hlavou myšlenka na jeho studenty, kteří ho mohou vidět zcela mimo kontrolu, a vzpamatoval se natolik, aby snížil svůj hlas na přijatelnou úroveň. „Požaduji odpovědi.“

„Obávám se, že to nebude tak jednoduché, slečno Grangerová,“ povzdychl si Brumbál a nešťastně pozoroval tři vetřelce. Severus, úplně bledý a téměř se třesoucí vzteky, Draco, nervózní a nešťastný a Hermiona, nekompromisně chladná jako vždy, perfektní herečka s dokonalou maskou.

„Teď, když o tom profesor Snape ví, bude muset být zcela informován.“

„Nemůžete mu vymazat paměť, pane řediteli?“

Syčivý Severusův dech ujistil Brumbála o tom, že začne znovu brzy křičet. Použil uklidňující gesto a byl odměněn všeobjímajícím tichem.

„Prosím, posaďte se,“ zopakoval. „všichni. Jestliže je tato diskuze opravdu nutná, měli bychom ji vést civilizovaným způsobem a ne na sebe křičet. A nyní, slečno Grangerová, přejete si profesora Snapea uvést do děje?“

„Vy jste ten, kdo to považuje za nezbytné. S potěšením vám přenechám tu čest,“ odměřeně odpověděla. Pak obrátila zrak k velkému oknu a zdálo se, že ztratila o konverzaci zájem.

Brumbál si znovu povzdechl, na chvíli se opřel do křesla a nepřítomně si masíroval spánky.

 „Asi před třemi měsíci,“ začal po chvíli, „mě slečna Grangerová vyhledala a informovala mě o jejím uvedení do kruhu Smrtijedů. Musím říct, že až do toho okamžiku jsem neměl nejmenší ponětí o tom, co se chystá udělat. Rozhodně bych jí nenechal a byl jsem nanejvýš nešťastný z jejího rozhodnutí.“

Obrátil se s unaveným úsměvem směrem k Hermioně, která stále ignorovala celé uskupení. Svým postojem dávala všem najevo, že se nemíní zapojit a že celou záležitost považuje za absolutně směšnou. 

„Zpočátku jsem se ji snažil od jejích akcí odradit, ale byla dobře připravená a já nenacházel žádný způsob, jak ji zastavit bez použití síly.“

„Měl jste ji použít.“

„To si nemyslím, Severusi. Může se ti zdát, že je ještě dítě, ale na slečně Grangerové je mnohem víc, než se na první pohled zdá. Během posledních měsíců byla pro nás neocenitelným zdrojem informací a její zprávy byly podrobné a bezchybné. Zdá se, že si získala Voldemortovu důvěru rychleji než kdokoliv předtím a stoupla v rámci kruhu Smrtijedů.“

„To je nesmysl!“ vybuchl najednou Snape. „Co by mohl Voldemort chtít od zbytečné mudlovské šmejdky, jako je ona? Takové dívky jsou dobré leda tak pro nějakou zábavu, ale nikdy by jí nedovolil stát se Smrtijedem!“

„Severusi,“ zazněl přísným hlasem viditelně rozzuřený Brumbál, „nepoužívej takové výrazy v této škole!“

„Ale prosím vás, řediteli! Pošlete slečnu Grangerovou mučit a znásilňovat, ale nemůžete snést, když jí nazývám mudlovskou šmejdkou? Vy jste opravdu blázen!“

„Neposlal jsem ji, Severusi,“ v Brumbálově hlase teď byla slyšet ostrost, která Snapea varovala, aby nezacházel příliš daleko, „šla tam bez toho, aby mě informovala předem a odmítla mi dát zprávu o čemkoliv, co není cenné. Dokonce mi odmítla říct, jak se dostala do jejich blízkosti. Vím jen, že jim nabídla informaci, které…bylo těžké odolat. Možná si uvědomili, že po tomhle si nemohou dovolit poslat ji pryč.“

Pochopení zasáhlo Snapea jako blesk z čistého nebe.

„To jste byla vy,“ řekl ohromeně. „Vy jste mě zradila, slečno Grangerová. Řekla jste jim, že jsem špión.“

Přikývla, ale neobrátila svůj pohled od zuřící bouřky venku.

„Považovala jsem to za nutné,“ řekla tiše, bez emocí v hlase, bez lítosti.

„Ty pošetilý blázínku. Ty hloupá malá holko,“ zašeptal Snape zoufale, „dříve nebo později tě zabijí, to sis neuvědomila?“

„Pokud se před tím dostanu k tomu, co je nezbytné, není třeba se o mě obávat.“

„Ale jste si vědoma, co vám udělají?“ uvědomil si, že ji žádá, naléhavě žádá, aby brala jeho varování vážně, aby se dostala pryč, dokud ještě může. „Byl jsem u jejich malých her. Vím, co dělají novým Smrtijedkám. Dokonce i kdyby s vámi nezacházeli jako s mudlovskou šmejdkou, nemohla byste to snést.“ 

„Myslím, že musela snést většinu z toho ještě mnohem dříve, než vstoupila mezi ně,“ našel Draco konečně odvahu promluvit.

Na jednu neuvěřitelně dlouhou, tichou chvilku se Hermiona Grangerová odvrátila od okna a podívala se do Dracových očí. Zdálo se, že v nich pátrá, hledá skrytou pravdu, která ležela v pozadí. Pak jen věcně přikývla a její pohled se vrátil zpět k oknu.

„I ty, Brute,“ zaslechl Snape její šepot.

„Jak to myslíš, Draco?“

Draco vyhledal Brumbálovy oči, které se na něj upíraly, a na tvářích se mu objevil ruměnec.

„Svedla mého otce,“ zašeptal nešťastně.

„CO?“ Jedním rychlým pohybem se Severus dostal k dívce a vytáhl ji na nohy. Zasténala a odtahovala se od něj, snažíc se vymanit.

„Dost, Severusi!“ zahřměl Brumbál a vztyčil se. „Okamžitě ji pusť!“

„Ze všech hloupých věcí! Lucius je monstrum neschopné citu,“ vyslal omluvný pohled na Draca. „Jak jsi to mohl dovolit, Albusi? Jak jsi mohl?“

Ve světle svíček náhle vypadal ředitel starý, slabý a zlomený. Pozvedl ruce v bezmocném gestu.

„Neřekla mi to, Severusi. Nevěděl jsem…“

„Mohu vás všechny ujistit, že Lucius je do mě velmi zamilovaný,“ informovala je sarkasticky Hermiona a mnula si paži, za kterou ji Snape popadl. „Mám situaci dokonale pod kontrolou.“

„Hluboce ji obdivuje,“ potvrdil zdráhavě Draco, „a donekonečna o ní mluví. Říká, že se nikdy nesetkal s dívkou, která by byla tak nemilosrdná, s někým, kdo by byl ochoten dělat věci nad rámec jeho představivosti, s někým, kdo si užívá…“

„Jsem přesvědčená, že ti všichni rozumí, Draco,“ přerušila ho Hermiona. Stále se na ně odmítala podívat.

„Ne, Hermiono, to si nemyslím,“ odpověděl Draco a Snape viděl, že se v jeho očích objevilo pevné odhodlání. „Prozradil jsem to všechno z jistého důvodu, pane řediteli.  Nevěřím, že má Hermiona úplně všechno pod kontrolou. Můj otec mi vyprávěl o strašných věcech, které se dějí během jejich zábav, řekl mi o věcech, které ona musí dělat, aby vyhověla Voldemortovi. Věřím, že je vážně zraněna, kdykoli se účastní setkání a že o tom nikomu neříká. Ukaž jim to, Hermiono,“ žádal ještě jednou, „ukaž jim to, nebo to udělám já.“

Zvedla se ze židle a kráčela k oknu, dokud se její obličej téměř nedotkl skla.

„Promiň, Hermiono, ale dělám to pro tebe,“ zašeptal chraptivě.

„Nedělej to, Draco,“ řekla ještě jednou, ale on už překročil vzdálenost mezi nimi, otočil ji tváří v tvář a rozepnul plášť, dosud stažený těsně kolem jejích ramen. Nepokusila se ho zastavit, ale na sekundu její maska spadla, takže její tvář byla zanechána odkrytá a nefalšovaná, plná hněvu a bolesti. Severus se zachvěl.

 

Poznámka autorky:

„I ty, Brute.“  – z díla Julius Caesar (Shakespeare)

 

 

1.gif

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ooOoo

(Nade, 20. 4. 2012 20:42)

Pro Merlina! Jenom si můžu domýšlet, co to Draco vlastně naznačuje. Hermiona svedla Lucia, aby se dostala k Voldemortovi? Děsím se toho, co Draco vlastně odhalí.
Díky, letím na další kapitolu.

:)

(zuzule, 9. 4. 2012 20:16)

Oh, páni! Co to ta koza udělala?!

Re: :)

(marci, 11. 4. 2012 22:06)

Hermiona je v této povídce úžasná. A nejen ona :-)

...

(Ajka, 10. 4. 2012 7:50)

Hm, neobvyklá zápletka, Snamione, napínavé Snamione, tss tss a zas mám další oblíbenou povídku :). Díky

Re: ...

(MagicLady, 10. 4. 2012 11:34)

A bude ještě napínavější. Pětka je už u bety ;)

:)

(Luisa, 8. 4. 2012 21:37)

To tu nikdo nečte? Taková bezvadná povídka, lidi nenechte se prosit:)Tak zase já:
v nadpisu chybí e
zastavit bez použití síly
přejete si profesora Snapea uvést do děje
Jinak díky za překlad a vynaložené úsilí, jistě bude odměněno:))

Re: :)

(MagicLady, 9. 4. 2012 9:58)

Čtou, ale nekomentujou, to poznám podle statistik :)
Já děkuji za komentář, potěšil ;)

:)

(katie1, 6. 4. 2012 22:21)

nádherná kapitola. Jen ten konec- tohle se nedělá takto mučit nás ubohé čtenáře :)) těším se na pokračko

Re: :)

(MagicLady, 6. 4. 2012 22:31)

:)) jo to rozdělila takhle autorka, ne já :D